Fotogalerie

FOTOGALERIE S POVÍDÁNÍM

pošlete nám své fotky hřbitova s povídáním, rádi je uveřejníme

Hřbitov Břany

Obec Břvany se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1436. Jedná se o zemědělskou obec, která kdysi stávala na břehu bahnitého jezera vysušeného v letech 1807 - 1808, s pozdně gotickým kostelem svatého Martina pevnostního typu z roku 1501.
Pramení zde uhličitá minerální voda, v minulosti stáčená pod obchodním názvem Praga. Nedaleko obce jsou roztroušené čedičové skalky zvané Kamenné stádo.
Počet obyvatel v roce 1930 ... 695
Počet obyvatel v roce 2011 ... 292

Stav hřbitova
Obecní hřbitov v obci Břvany je poměrně velkým areálem s udržovanou plochou. Hřbitov je rozdělený hřbitovní zdí na dvě části. První část u vstupu na hřbitov je novější, s novými hroby. V druhé části jsou soustředěny původní německé náhrobky, většinou jsou neudržované a ve velmi špatném stavu.

Zdroje
Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ; webové stránky obce, Wikipedia

Hřbitov Bořejov

Jedná se vlastně o dva hřbitovy. Jeden samostatný s výhledem na hrad Housku a druhý kolem kostela svatého Jakuba Staršího

Kostel sv. Jakuba Staršího je nejvýznačnější památkou vesničky Bořejov, která je částí obce Ždírec na Českolipsku v Libereckém kraji. Kostel spolu s ohradní zdí je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky od 20. ledna 1965. 

Bořejov (něm. Borschim)[1] je malá vesnice, část obce Ždírec v okrese Česká Lípa. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Ždírce. Je zde evidováno 12 adres.[2] Trvale zde žije 17 obyvatel.[3]

Bořejov leží v katastrálním území Ždírec v Podbezdězí o výměře 5,44 km2,[4] severně od hradu Houska, na území CHKO Kokořínsko.

Historie

Farnost v Bořejově (a tedy i kostel) je doložena rejstříkem papežských desátků (Registra decimarum papalium) k roku 1352. Patronátní právo nad kostelem, jakož i právo dosazovat faráře měli v letech 1358 - 1363 místní vladykové, kteří byli pravděpodobně leníky nedalekého hradu Houska, později toto právo získali přímo držitelé hradu Houska.[2]

Kostel byl původně dřevěný. Farnost (plebanie) zanikla v roce 1427, zřejmě v důsledku husitských válek, které neblaze ovlivnily strukturu duchovní správy v širokém okolí (kvůli válkám např. zanikla plebanie v Chlumu u Dubé nebo Drchlavě).

Kostel byl přifařen k farnosti Bezděz a v rozmezí let 1679 - 1724 k faře v obci Kruh. V roce 1699 začaly být v Bořejově vedeny samostatné matriky a v roce 1703 byl dřevěný kostel přebudován na kamenný. V roce 1727 byla dostavěna nová dřevěná fara a do Bořejova byl instalován samostatný farář. V dobách existence historické farnosti Bořejov patřily do jejího obvodu kromě Bořejova také vesnice Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlosserberg.[2]

V roce 1825 byla před západním průčelím vybudována hranolová věž a v roce 1868 byly pořízeny věžní hodiny.[2] Ve věži byly umístěny tři zvony, pocházející z 18. století. Tyto zvony však byly zabaveny a odvezeny v době první a druhé světové války ve 20. století.

Na přelomu 20. a 21. století

Ve 2. polovině 20. století začali farnost spravovat kněží z okolí, Bořejov od té doby až dodnes nemá vlastního kněze. V 90. letech 20. století došlo k devastaci kostela, byl několikrát vykraden a zpustl. Duchovní správu obstarává farář farnosti Bělá pod Bezdězem. Od roku 2003 začalo o kostel pečovat občanské sdružení Drobné památky severních Čech a v kostele se opět čas od času konají bohoslužby, probíhá postupná oprava a revitalizace. Každoroční poutní slavnost se v Bořejově koná vždy v červenci, a to v sobotu, která je nejblíže svátku sv. apoštola Jakuba (25. červenec).[2]

Stavební podoba kostela

Kostel je jednolodní barokní stavba s věží ve středu vstupního průčelí a polygonálním závěrem presbytáře. Uvnitř kostela je trojboká dřevěná kruchta, z původních barokních varhan, opravených v roce 1884, byla zachována jen část skříně.[2] Vnitřní omítky jsou značně poškozené. Zařízení kostela, které bylo zdevastováno a dochovalo se jen částečně, je s přispěním občanů a místních spolků postupně obnovováno a doplňováno.

Zdroj Wikipedie

Návštěva na hřbitově Kralupy nad Vltavou

slušně vedený hřbitov

Obec Žim se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 188 obyvatel.

  • Farní kostel Nalezení svatého Kříže byl postaven v 16. století na místě starší stavby. V průčelní západní věži se na dřevěné konstrukci nachází bohatě zdobený zvon z roku 1571 od Brikcího z Cimperka. V minulosti se tu nacházel zvon z roku 1518 od Tomáše z Litoměřic, zrekvírovaný za první světové války. Sanktusník umístěný na sakristii je prázdný, býval v něm zavěšen zvon z roku 1794 od Josefa Pitschmanna.[5] Kostel je dnes liturgicky nevyužit. Bohoslužebným účelům slouží jen jednou ročně, kdy je zde slavena poutní Mše svatá.
  • Socha Bičovaného Krista (nepřesně Ecce Homo) z poloviny 18. století zrekonstruovaná na v roce 2017[6]
  • Fara
  • Kaple Panny Marie v Záhoří. Kaple z roku 1810 stojí v obci při průjezdní silnici. Je prázdná, pouze v centrální věžičce zvon na ocelovém závěsu
  • Pomník obětem první světové války u kostela
  • Zdroj wikipedia
  • Velmi příjemný hřbitov, ale zasloužil by si úpravu nebo revitalizaci. Tak snad...
ASOCIACE NA NÁVŠTĚVĚ V ELEKTRO-KREMATORIU - ŠVÝCARSKO 
i krematorium může být ekologické

ÚSTAVNÍ HŘBITOV PRAHA BOHNICE

s povídáním na konci galerie

V jednoduchosti je síla.

Koncepce hřbitovů jako květinových zahrad a místa k odpočinku.

Některé naše hřbitovy jsou zralé na slušně řečeno "REVITALIZACI". Díky letitému podfinancování veřejných pohřebišť a nezájmu některých komunálních politiků je většina hřbitovů minimálně ve špatném stavu. Letos jsme se vypravili na prohlídku hřbitovů v Sudetech. O tom budeme referovat později v samostatném článku. Příští rok 2020 nabídne Asociace workshop "revitalizace hřbitovů", kde bude představena základní koncepce revitalizace, hřbitovní architekt a zahradní floristé. Věříme, že z našich zanedbaných hřbitovů se stanou zahrady vzpomínek a klidu. Těšíme se na shledání s vámi na výše zmíněném workshopu.

Ústavní hřbitov Praha Bohnice

Kam až může dojít nezájem o mrtvé.

Bývalý ústavní hřbitov zraněných vojáků a vojenských zajatců z 1 světové války. Zcela zdevastován a opuštěn živými. Ne nadarmo se říká, že hřbitovy jsou vizitkou živých, hlavně, že Prahu prezentujeme všude na světě jako kolébku kultury. Štěstí, že cizinec nezavítá na Bohnický hřbitov.
Něco z historie.

Hřbitov byl dokončen a vysvěcen 12. září 1909 jako součást Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Jako první zde byl pohřben 14. září 1909 jedenáctiletý ošetřovanec František Janovský. Roku 1951 se zde přestalo pohřbívat a zároveň byl zrušen kostel a ústavní duchovní správa. Hřbitov byl 1. ledna 1963 předán Pohřební službě hl. m. Prahy. Ta jej nevyužívala a nechala zpustnout. Dominantou hřbitova je kaple s márnicí a také mohyla vystavěná na památku vojákům a obětem první světové války, kteří v průběhu hospitalizace v ústavu zemřeli.

"Dne 13. ledna 1917 dle nařízení odevzdány k účelům válečným zvony, a mezi nimi i zvon ze hřbitovní kaple ústavní v průměru 38 cm, a ve váze 30 kg. Duchovní správce sám ohledně zvonu žádného podání neučinil, a kdyby byl věděl, že bude udán také tento zvon ze hřbitova ústavního, byl by sám u c. k. vojenského velitelství vymohl, aby zvon zůstal vzhledem k tomu, že pro c. k. vojíny v ústavu zemřelé, bylo na hřbitově ústavním dle přání c. k. polního vrchního kuráta Voneše vyhlédnuto zvláštní prostranné místo pro jejich hroby a ústav sám, připojiv se v čele k dobrodincům, dal uprostřed tohoto místa postaviti obrovský pomník s nápisem: Corpora dant tumulo, sed patriae vitam (Těla jsou dána do hrobu, ale život vlasti). Nahoře v popředí jest hlava Kristova jako Domini pacis, a po straně jsou písmena Alfa a Omega. Návrh na pomník zdarma vyhotovil pan architekt František Thoř z Prahy. A železobetonový pomník sám zdarma zpracoval pan Scrivante z Troje. Ústav pak dodal potřebný materiál. Pomník měl býti vojensky vysvěcen v říjnu minulého roku, ale svěcení oddáleno až na konec května 1917. Vzhledem k stále vzrůstajícímu počtu úmrtí bylo nutno zakročiti u zemské správní komise o bezodkladné rozšíření ústavního hřbitova. Přes všechno namáhání duchovního správce vlekla se stavba zděného a dřevěného plotu při známé váhavosti vrchního inženýra Dvořáka krokem hlemýždím, až konečně v prosinci, a sice dne 15.12.1917, vysvěcen byl ústavní hřbitov vikářem Antonínem Brožem, farářem v Podolí, zároveň byl vysvěcen pomník pro vojíny v ústavu zemřelé a vykonána předepsaná pobožnost za všechny padlé naše hrdiny."

-Otakar Hruška, Pamětní kniha duchovní správy Královského českého zemského ústavu pro choromyslné v Bohnicích

Dne 16. října 1932 byl arcibiskupem pražským Karlem kardinálem Kašparem za přítomnosti italského velvyslance posvěcen druhý památník Italům, kteří byli roku 1916 evakuováni do Bohnic z ústavu pro choromyslné na Tridentském území. Jednalo se o dvě desky z Kararského mramoru zasazené do zdi u vchodu do hřbitovní kaple. Na deskách byly nápisy v italštině a češtině:

"Věčné památce 48 Tridentských choromyslných do tohoto ústavu převezených a zde zemřelých za strašné světové války, jejichž tělům na tomto hřbitově pohřbeným, nedostalo se se svrchovaného štěstí posledního odpočinku v osvobozené půdě vlasti."

Pod deskami byly umístěny měděné skříňky s hlínou z Tridentského hřbitova.

V současné době je hřbitov veřejnosti nepřístupný a velmi zchátralý. Většina bývalých hrobů je obrostlá břečťanem a zbylo zde jen velmi malé množství náhrobků. Bývalá kaple spolu s márnicí je v dezolátním stavu. Vzhledem k atmosféře místa a jeho pohnuté historii se zde občas konají noční komentované prohlídky pro zájemce.

1. listopadu 2014 sloužil P. Jan Kofroň slavnostní requiem za oběti první světové války u příležitostí stého výročí od jejího vypuknutí.

Po jednáních, která započala v březnu 2015, dne 8. srpna 2018 rada hlavního města Prahy schválila bezúplatný převod hřbitova z vlastnictví České republiky na hlavní město Prahu a pod správu městské části Praha 8, o což Praha zažádala v srpnu 2015. V rámci obnovy mají být stabilizovány obvodové zdi i kaple a zredukovány náletové dřeviny, popínavý břečťan má být na hřbitově kvůli zachování atmosféry ponechán. Hřbitov má zůstat nadále uzavřený, ale městská část v něm plánuje pořádat komentované prohlídky.
Zdroj: Wikipedie